EVA DANIHELKOVÁ

Jak to vše začalo.

Nikdy před tím, jsem se nezajímala o nějakou energii, co bych chtěla dělat, kam vedou cesty, natož co jsem Já sama.

EVA DAN. Pamatuji si, že se jednu chvíli řešilo „sluníčkaření“, kdo jak je veselý, šťastný, jak je vše zalité sluncem. Pravda. Tohle mi začalo vadit, a přestala jsem sledovat takové lidi.

EVA DAN. Čas šel dál, do doby prvního otěhotnění, první mateřské. Jak už to tak bývá, mámy hledají různé aktivity - práce, co by kde vyráběli. Patřím mezi ně. Jsem poměrně aktivní, neustále jsem hledala, co tvořit. Mohla bych se považovat za profíka hledání. Nastal čas práce, opravdové práce, trošku jsem přeskočila, ale to určitě vadit nebude.

EVA DAN. Nevěděla jsem kam nastoupit, co by mě bavilo, ale hlavně ať mám peníze. Práce se našla. Šťastná jsem nebyla.

EVA DAN. Přišla nejstarší sestra a říká?! Co hledat něco, aby tě to bavilo, navazovalo na školku, méně peněz, ale nebudeš se stresovat. Nějakou dobu jsem stále pracovala, nešťastná, unavená.

EVA DAN. Najednou, dvě čárky a mám na světě druhou holčičku, vše to začalo na novo. Plenky, mléko, uspat plus k tomu školka atd.. Něco se změnilo. Začala jsem se více věnovat bylinkám a jejich sběru, esoterice, přečtené knížky, občas vytáhnu kartu, použiji kyvadlo a začala si pro sebe psát.

EVA DAN. Prásk, přišlo to. Sestra mě přidala do skupiny úžasných, upřímných lidí, kteří neodsuzují (podpora přirozenosti, vnitřní síla). Řekla mi, cítím, že v tobě něco je, jen nevíš jak to použít. Dej tomu čas.

EVA DAN. Začala jsem se věnovat a poznávat sebe. První stream. Jaké máš cíle? Hahah co to je?? A teď? Ano mám.

EVA DAN. S velkou pomocí od Klárky Berkovcové, nejen poznávám co jsem Já, jak si vážit sebe, přijímat, brát a dávat, tak se mi rozjíždí budoucnost, a to s lidmi - předávat dále to co jsem se naučila a učím nadále.

 S láskou Evička